Akumulátory a nabíječky - pomocníci každého motoristy

Trocha teorie: nejjednodušší definice říká, že AKUMULÁTOR je elektrochemický zdroj proudu.

Pro upřesnění je nutné dodat, že se vždy jedná o proud stejnosměrný. Základní schopnost akumulátoru je kumulace (hromadění) elektrické energie. Konstrukčně se jedná o elektrochemický (neboli galvanický) článek, kterým přirozenou cestou prochází elektrický proud od kladné elektrody k záporné, čímž dochází k tzv. vybíjení článku. Anebo u kterého nuceným vnějším vlivem (tedy dobíjením) způsobíme opačný průchod proudu od záporné elektrody ke kladné.

Nesprávně, ale masově, se používá slovo BATERIE. Jde o zažitou nepřesnost - pod pojmem BATERIE si musíme představit skupinu vzájemně propojených článků, tedy tzv. baterii. Každý článek má stejné nominální napětí (např. 2V), které díky spojení více kusů (např. 6) utvoří jednu akumulátorovou baterii s napětím 12V. Takže správně je BATERIE soustava dvou a více propojených elektrochemických článků, tvořících ucelený zdroj stejnosměrné elektrické energie.

Historie konstrukce prvních elektrochemických článků sahá do roku 1800, kdy italský objevitel Alessandro Volta sestavil první chemický zdroj elektrického proudu, tzv. Voltův sloup (zdroj: http://www.sciencebuddies.org) , tedy prototyp primárního galvanického článku (primární galvanické články nelze po vybití znovu nabíjet). Později, roku 1859, Francouz Gaston Platné sestavil článek ze dvou olověných desek, oddělených plátěným separátorem a ponořil je do roztoku kyseliny sírové, článek poskytoval elektrické napětí zhruba 2V a po vybití jej bylo možné opět nabít (jednalo se o první sekundární článek).

Další objevy na sebe nenechaly dlouho čekat, už roku 1899 Švéd Waldmar Junger patentoval první nikl-kadmiový (NiCd) akumulátor a o dva roky později byl na světě, díky Thomasu Alva Edisonovi první nikl-železový (NiFe) akumulátor.

Typy akumulátorů

  • Olověný akumulátor je historicky nejstarší typ akumulátoru, složeny z olověných desek (elektrod), zaplavených elektrolytem. Chemickou reakcí mezi elektrolytem a deskami dochází ke vzniku napětí. Tento typ vyžaduje pravidelnou údržbu spočívající v dolévání destilované vody a dobíjení. Zanedbání údržby vede k nevratnému poškození akumulátoru. Takový akumulátor najdeme ve starších vozidlech (cca do devadesátých let 20. století).
  • Bezúdržbové akumulátory jsou vyspělejším následníkem. Označují se jako VRLA (z anglického Valve Regulated Lead Acid). Ty se dále dělí na AGM a GEL akumulátory.


Principem je omezené či rapidní zpomalení odpařování vody z chemické sloučeniny vyvolávající elektrochemickou reakci v akumulátoru. Kyslík vzniklý u kladné elektrody se znovu smísí s vodíkem u záporné elektrody a vytvoří tak znovu vodu – tím se předchází vysychání elektrolytu a umožňuje se takzvaný bezúdržbový provoz. Akumulátory jsou pak téměř vždy uzavřené a nedisponují zátkami pro doplňování destilované vody, pouze mají z bezpečnostních důvodů ventil, který při zvýšení tlaku nabíjením plyny uvolní.


  • AGM akumulátory (z anglického Absorbent Glass Mat) jsou podkategorií bezúdržbových akumulátorů. Název. Uvnitř je totiž netkaná textilie z velmi jemného skleněného vlákna, která spolehlivě absorbuje kyselinu sírovou používanou jako elektrolyt olověných akumulátorů a brání v jejím úniku. AGM akumulátor může být tedy umístěn i naležato. Odolává cyklům hlubokého vybití a lze jej plně nabít až 300krát, což je více než trojnásobek možného počtu cyklů běžných startovacích akumulátorů. Extrémní odolnost proti nárazu a vibracím je rovněž výhodou. Ve srovnání s obvyklou kyselinovou nebo gelovou baterií, díky nízkému vnitřnímu elektrickému odporu, AGM-akumulátor dává více energie. Vhodný pro vozidla s požadavkem na vysoký startovací výkon při malých rozměrech akumulátoru.
  • Gelový akumulátor je další podkategorie VRLA akumulátoru. I zde je elektrolyt ztužen, a to do formy gelu. Kyselina sírová je smíchána s velmi jemným skelným práškem s částicemi asi setiny velikosti cementového prachu, což způsobí zgelovatění elektrolytu. Lze jej tedy rovněž používat v jakékoliv poloze. Chemicky jsou totožné s klasickými akumulátory, ale antimon v elektrodách je nahrazen vápníkem, což způsobí i snížení vývinu plynů v baterii.

Nabíječky

Na trhu elektro-nabíječek existuje celá řada typů a variant, záleží však na tom, k jakému účelu má být použita. Při výběru je vhodné si zvážit následující:

  • typ akumulátoru - klasické kyselinové olověné akumulátory nebo novější uzavřené (GEL, AGM), či kombinaci.
  • režim – chceme jen dobíječku pro udržování používaných baterií, nebo nabíječku pro oživování vybitých, nebo kombinaci obojího?
  • nabíjecí napětí - podle vozidla – 6V, 12V, 24V, jiné? – či případná kombinace s přepínačem
  • nabíjecí proud - obvykle od 0,5A po 80A (ale i více). Nejrychlejší orientaci poskytne jednoduchý přepočet: potřebný proud = 1/10 Ah kapacity nabíjeného akumulátoru (např. na 50Ah baterii = 5A nabíječku) . S každou nabíječkou ale lze samozřejmě nabíjet akumulátor v určitém rozsahu např. od 10Ah po 80Ah. Uvedený výpočet je jen orientační, je třeba si prostudovat technické parametry nabíječek. I se slabší nabíječkou lze nabíjet větší akumulátory, ale za delší čas. Opačně však hrozí nebezpečí, že silná nabíječka může poškodit menší akumulátory.
  • nabíjecí charakteristika - buďto s konstantním proudem (I), nebo konstantním napětím (U) nebo klesajícím proudem a stoupajícím napětím (W) nebo složené vícestupňové (např. IUoU)
  • doplňkové funkce - s udržováním, s rychlonabíjením, s podporou startu, s desulfatací, pulsní nebo víceúčelové (např. s rádiem, s kompresorem apod.)
Při výběru se samozřejmě přihlíží i k výrobci. Chceme-li kvalitní zařízení, výkonné a stabilní, pro časté nebo profesionální použití, volíme renomovanou značku. Postačí-li nám na občasné dobití něco levnějšího, na výběr máme nepřeberné množství značek známějších i neznámých.

Typy akumulátorů jsme již vysvětlili.
Pokud jde o technologii, pak funkce TRONIC znamená, že nabíječka obsahuje automatiku vypnutí po nabití a také automatické řízení hodnoty proudu při nabíjení. PULSE TRONIC – stejné funkce jako Tronic, plus navíc mikroprocesorové pulsní řízení nabíjení bez výkonového transformátoru.

Pro nabíjecí zdroje s funkcí startováníní je ještě důležitým pojmem tzv. přednabití. Při použítí zdroje pro startování vozidla se slabou baterií je potřebné baterii nejprve přednabít. Doba přednabití je závislá na použitém starovacím zdroji a kapacitě přednabíjeného akumulátoru. Vysvětleme si to na příkladě dle tabulky a barevného označení:


Vhodnost použití nabíjecích a startovacích zdrojů:


Tabulka ukazuje možnosti použití té které nabíječky ze sortimentu PROMA CZ s.r.o



















LEADER 220 START můžeme použít pro nabíjení akumulátorů s kapacitou až po 200Ah (šedá linka). Pokud chceme startovat, pak ihned můžeme, ale pouze u vozidel do kapacity akumulátoru 60 Ah (tmavě modrá linka – tedy motocykl a osobní auto).

Pokud chceme startovat motory s kapacitou akumulátoru do 100Ah (světle modrá linka – např. tedy dodávku či lodní motor), pak musíme nejprve cca 5 minut přednabít připojený akumulátor, než začneme startovat. Přednabití tedy slouží jako určité „oživení“. Výše uvedené stroje bychom mohli startovat HNED tedy pouze zařízením DYNAMIC - 620 START, a vyšším.






Autor: Zdeněk Slavík
Upravil: Miloš Koldinský
Zveřejněno: 11. 1. 2010

Zboží bylo přidáno do košíku




 Pokračovat v nákupu

Dokončit objednávku 

Máte dotaz k tomuto zboží?
Napište nám:





 Odeslat

Zavřít