Proč topit dřevem a jak se při jeho přípravě nenadřít?

Nejen venkov, dnes už i rodinné domy a vilky v městské zástavbě vzhledem k bláznivému růstu cen uhlí, plynu a elektřiny se vracejí k topení dřevem. Podle hodnověrných údajů to průměrně vychází o polovinu levněji než s uhlím, třikrát levněji než plynem a až čtyřikrát levněji než elektrickými přímotopy. Dřít se s ruční pilou a sekyrou už není nutné – elektrické nebo motorové řetězové pily jsou tak samozřejmou výbavou jako sekačky trávy, ke štípání polen a špalku se nabízejí elektrické štípačky. Pokud nemáte dodavatele již hotového palivového dřeva (polen, špalků, svazků naštípaného dřeva) je ale nutné pro nové technické pomocníky které vám představíme vyčlenit dřevník, který poslouží i k sušení a ukládání dřeva do zásoby.

Nejvydatněji a nejčistěji v kotlích, kamnech i krbech hoří dobře vysušená buková, dubová nebo březová polínka.

Obr.1: Nejrozšířenější krbová kamna Sirius s výkonem 5,5 kW a kouřovodem.

Obr.2: Moderní prosklené uzavřené krby využijí spalováním uvolněného tepla třikrát účinněji než otevřené krby.

Movití chalupáři si je vozí suché a naštípané z hypermarketů, od benzínových pump nebo z obchodů s dřevem, zažívajících nebývalý boom. Tam kde ale máte k přírodě blíž, se rozhodnutím topit dřevem zahřejete dokonce třikrát: jednou když zakoupenou kulatinu nařežete okružní nebo řetězovou pilou na špalky, podruhé když je budete štípat sekerou abyste je uložili na hranici, potřetí když je příští sezónu přiložíte do kamen či krbu, abyste z jejich plamenů využili ekology vychvalovanou „věčně se obnovující přírodní energii“. To se ale změní málem v zábavné hobby, když si pořídíte donedávna neznámého pomocníka – menší elektrohydraulický štípač. Za několik hodin s ním naštípete dřevo na celou sezónu! Pokud jste se ovšem od lesní správy s předstihem nechali přivést několik „metrů“ kulatiny – musíte ji sami rozřezat. I na to už jsou lepší a levnější pomocníci než cirkulárka nebo řvoucí motorová řetězová pila, jakou vládnou dřevorubci. Ženy i senioři si pochvalují elektrické „řetězovky“, které se dají upnout do kyvných nástavců modernizované a dokonce skládací „kozy“. Tradiční dřevěné kozy nejnověji nahrazují ocelové stojany (obr.3), které umožňují zcela volný přístup k řezanému polenu,fixovanému vlastní hmotností icelovými zuby na podpěře. Příliš rozměrné a těžkopádné cirkulárky nahradily tzv. kolébkové okružní pily (obr.4) se sklopným nosičem, poskytující rukám mnohem lepší ochranu. Na krácení silnějších větví z větší zahrady se vyplatí malé klešťové řetězové pily (obr.5), které sevřením rukojetí porcují větve do ø 10 cm. Obávaný hlučný řetěz pil může nahradit další novinka – tandemová ocaska, jejíž pilové listy kmitají proti sobě bez hluku podobně jako nože v kuchyňském kráječi.


Obr.3: Skládací stojan ELKO na řezání až 3 m kmenů je lepší náhradou za tradiční dřevěnou „kozu“.

Obr.4: Kolébková pila GUDE umožňuje bezpečnější a rychlejší řezání než tradiční cirkulárky.

Obr.5: Na krácení větví se nejlépe hodí klešťové řetězové pily.

Štípání špalků už není jen mužská práce. Díky sekerám s klínem (obr.6) a násadou z kosmického materiálu jaké nabízí Fiskars se stalo hračkou. Ke štípání na polínek s délkou do 40 cm pro kamna a krby na celou sezónu se ale vyplatí přenosné nebo pojízdné elektrohydraulické horizontální štípače (obr.7) s příkonem srovnatelným se silnějším vysavačem. Abychom se k nim nemuseli shýbat, stačí je postavit na robustnější stůl v dřevníku.


Obr.6: I nejhouževnatější špalek povolí úderem klínových seker od Fiskarse.

Obr.7: Přenosná stolní horizontální štípačka špalků Al-Ko KH5200.

Obr.8: Čelist vertikální štípačky Vari drtí metrová polena hydraulickou silou 7 tun.

Pro štípání dlouhých kusů – lidově známých „metrů“ – slouží dražší vertikální štípače(obr.8), které štípou na výšku postavený kus pohyblivým klínem. Podle toho jaký klín použijeme, roztrhnou klínem a hydraulickou silou několika tun polena na dva nebo čtyři kusy s délkou 50, 80 nebo až 100 cm. Vzhledem k jejich výkonnosti je žádná rodina nezaměstná víc jak několik hodin ročně. Jak se ale ukazuje, v osadách kde mezi chataři či chalupáři existuje důvěra se k jejich pořízení leckdy finančně spojí několik sousedů. Ke všem zobrazeným pomocníkům, z nichž většinu můžete získat se slevou z našeho e-shopu, se podrobněji vrátíme.

Co musíte vědět o topení dřevem

  • Nejlépe hoří a nejvyšší výhřevnost vykazují tvrdá dřeva:: buk, dub, habr, jasan, z měkkých pak bříza.
  • Čerstvým dřevem zásadně netopíme. Vzhledem k vlhkosti kolem 50 % má o třetinu nižší výhřevnost a během jediné sezóny dokáže usazeninami dehtu a kyselých zplodin odrovnat kotel, kamna i komín.
  • K topení je čerstvé dřevo vhodné až po dvou letech domácího sušení v naskládané hranici, když vlhkost klesne k 20 %. Poctiví dodavatelé dřeva ho proto suší 6 až 12 měsíců a na závěr uměle dosušují.
  • Prodejní jednotkou je 1 plnometr (prm), tj. množství dřeva nasypaného do objemu 1 x 1 x 1 m
  • Současná cena za 1 prm štípaného dřeva ze skladu (polínka dlouhá 33 cm nebo 50 cm, průměr 8 až 15 cm) se u listnatého dřeva pohybuje kolem 1300 - 1600 Kč, u měkkého (smrk, borovice, modřín) kolem 1100-1200 Kč, čistá bříza 1600-1700 Kč. Neštípané l m dlouhé kuláče buk/dub stojí kolem 1200 Kč za jeden prm.
  • K vytápění přízemního domku se 3 místnostmi kamny na dřevo budete ročně potřebovat asi 15 prm skládaných polen. K ústřednímu vytápění jednopatrového rodinného domu s 5 místnostmi budete ročně potřebovat 20 prm metrových polem.



Autor: Ing. Jan Tůma
Upravil: Miloš Koldinský
Zveřejněno: 25.09.2012

Zboží bylo přidáno do košíku




 Pokračovat v nákupu

Dokončit objednávku 

Máte dotaz k tomuto zboží?
Napište nám:





 Odeslat

Zavřít